S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

    SERVIS V PROVOZU:  8 - 16 h

Letem světem o kávě

01.02.2019

Letem světem o kávě

Co je vlastně káva? Kde se vzala? Cesta od rostlinky až po šálek s kávou.

Káva je velmi oblíbený nápoj připravený z upražených a rozemletých semen plodů kávovníku. Je charakteristická svou vůní a černou barvou. Obsahuje mimo jiné kofein, který má pro náš organizmus převážně povzbuzující účinky.

Slovo káva je odvozeno z arabského výrazu „gahwah“, což znamená vzrušení a sílu. Z archivních písemných nálezů je doloženo, že konzumace kávy byla v arabských oblastech rozšířena již před rokem 1454. První údaje o objevení kávovníku a jeho využití se nám dochovaly v různých legendách, které mnohdy úsměvně objasňují počátky pití černého moku. Mezi historiky panuje nebývalá shoda, že kávovník, jeho plody i káva jakožto nápoj pocházejí z dnešní Etiopie, z tzv. Afrického rohu, kde ještě i dnes kávovníky rostou divoce v přírodě. Pěstování této ovocné dřeviny se nejdříve rozvinulo v Arábii, odtud vedla postupně cesta kávovníkového zrna do ostatních pěstitelských oblastí světa. Na počátku 17. století přivezli italští a holandští kupci kávu také do Evropy. Ti se snažili zavést pěstování této plodiny ve svých zámořských koloniích.

Je úžasné se zamyslet nad pozoruhodným putováním kávovníkového zrnka z plodu původní rostliny až do samotného šálku vonící kávy, kterou si s požitkem vychutnáváme třeba v kavárně. Kávovník je strom nebo keř s pěknými, bílými, voňavými květy, červenými plody (bobulemi, třešněmi) a sytě zelenými listy. Je jednou z mála rostlin, které mohou mít současně květy i plody. Po třech až pěti letech od výsadby rostliny kávovníku dospívají a postupně začínají přinášet úrodu. Jakmile plody kávovníku dosáhnou optimální zralosti, může se uskutečnit jejich sběr. Bezprostředně po sklizni se kávovníkové bobule zpracovávají a jsou z nich získávána zelená kávovníková zrna. Ta se pak expedují do celého světa. K získání charakteristických vlastností kávovníkových zrn je potřeba zelená zrna zpracovat pražením. Po několikadenním odležení se pražená zrna zabalí do speciálních obalů, v nichž se uvádějí na trh. V kavárně pak zkušený barista pražená zrna ještě pomele a připraví nám pomocí vhodného přístroje nějaký ten kávový nápoj.

Metod a postupů při pěstování, sběru, zpracování zelených zrn, pražení, skladování, mletí a přípravy nápojů z plodiny kávovníku je bezpočet. Svět kávy, kávovníků a kávovníkových zrn zaměstnává více než 25 miliónů lidí. Jsou to pěstitelé, farmáři, sběrači, lidé zabývající se dalším technologickým zpracováním, ale i pracovníci, kteří zelená a pražená kávovníková zrna analyzují, zjišťují přítomnost obsahových látek a jejich vliv na organismus anebo zkouší nové, optimální způsoby extrakcí kávovníkových zrn.

Káva je na čtvrtém místě v tabulce nejobchodovanějších zemědělských komodit. Káva je byznys, je obživou mnohých. Je to dřina, je to umění, je to láska. Snad proto je káva symbolickým nápojem přátelství, který pomáhá stmelovat lidské a obchodní vztahy ve všech zemích světa.

Zdroj: Jozef Augustín - U kávy o kávě a kávovinách, Wikipedie

Rubriky blogu

ZGFiN